Co vám hrozí u vody a jak se chránit?

Obsah:

Pozor na infekce a úrazy v letních mesících

 Jak se (nejen) u vody chránit před hmyzem?

Bezpečné opalování

Chraňte si hlavu

Co vám hrozí u vody a jak se chránit?

Léto si mnoho z nás ani nedovede představit bez trávení času u vody. Ať už se chystáte na odpoledne k rybníku nebo na dovolenou k moři, je dobré myslet na pár základních pravidel, která vám pomohou vyhnout se zdravotním nepříjemnostem. Letní pohoda totiž může rychle skončit, pokud podceníte základní prevenci. V následujícím článku se dozvíte, jaká jsou rizika spojená s koupáním, jak se správně chránit před slunečními paprsky nebo jak předejít nemocem z přehřátí.

Pozor na infekce a úrazy v letních měsících

Koupání může být v létě velmi osvěžující, zároveň však s sebou nese rizika infekcí a úrazů. Vyjma dehydratace a spálení od slunce vás může postihnout také celá nepříjemných komplikací. Dbejte především na bezpečnost vašich dětí, při koupání je vždy mějte na očích a nikdy je nenechávejte o samotě, a to ani v nízké vodě. Pokud hlídáte děti, vyvarujte se konzumaci alkoholických nápojů, které mohou výrazně ovlivňovat vaši pozornost.

Nejčastější infekční onemocnění v letních měsících

  • Zánět uší – voda, hlavně ta v bazénech nebo rybnících, může zanést do ucha bakterie. Po koupání vždy uši řádně usušte. Pokud jste vy nebo vaše děti na infekce uší citliví, používejte špunty do uší určené k plavání.
  • Zánět spojivek – chlorovaná voda dráždí oči, stejně jako voda s nečistotami v přírodě. Pokud vás po koupání pálí oči, vyhněte se dalšímu máčení a v případě zhoršení obtíží navštivte lékaře.
  • Nastydlý močový měchýř – hlavně u žen a dětí bývá problémem dlouhé sezení v mokrých plavkách. Vždy se převlékněte do suchého oblečení co nejdříve.
  • Průjmy z tepla nebo vody – konzumace kontaminované vody nebo jídla ve vedru může vést k trávicím potížím. Dohlédněte také na to, aby děti při potápění vodu nepolykaly. Mezi běžné původce infekčních onemocnění trávicího traktu způsobené konzumací jídla (alimentární infekce) patří salmonela a kampylobakter. Nejčastějšími zdroji těchto bakterií jsou na koupalištích majonézy s obsahem vajec a točené zmrzliny. Vyhněte se proto konzumaci nebalených potravin.
  • Cestovatelský průjem – při cestách do ciziny, především do teplých oblastí mimo Evropu, vám hrozí infekční průjmovitá onemocnění. Vyvarujte se konzumaci kohoutkové vody, ledu a nebalených potravin. Do kufru přibalte také základní léky na průjem a probiotika, která mohou být vhodnou prevencí cestovatelských průjmů, pokud je začnete užívat již 3-5 dnů před odjezdem na dovolenou.

Jak se (nejen) u vody chránit před hmyzem?

Před hmyzem se můžeme chránit především vhodným oblečením (dlouhé rukávy, nohavice, oblečení světlé barvy), používáním repelentů a sítěmi proti hmyzu v oknech nebo nad postelí. Prevencí poštípání je také vyhýbání se místům s výskytem hmyzu, jako jsou stojaté vody, lesy a vysoká tráva, zejména ve večerních hodinách. Štípance je vhodné ihned omýt vodou a mýdlem, případně ošetřit chladivým gelem nebo antihistaminikem pro zmírnění svědění a otoku.

Z onemocnění přenášenými hmyzem nás v České republice může ohrozit například klíšťová encefalitida nebo lymeská borelióza, které přenášejí klíšťata. Proti klíšťové encefalitidě je dostupné očkování, které se doporučuje všem, kteří tráví čas v přírodě. Travnaté plochy na koupalištích jsou místem s hojným výskytem klíšťat. 

Jak správně odstranit klíště?

Často se stane, že klíště objevíte už ve chvíli, kdy po vás leze a teprve se snaží proniknout skrz vaši kůži. V takové chvíli ho ideálně sejměte z kůže, zabalte do kapesníčku a spalte. Pokud jste však na procházce daleko od domova a objevili jste už zakousnuté klíště, jednejte co nejrychleji. Riziko přenosu infekce vzrůstá s každou další minutou, kdy je klíště přisáté.

Hlavní zásady při odstranění klíštěte (dle Zdravotnické záchranné služby):

  • Před samotným vyndáním klíštěte si umyjte ruce mýdlem a poté je vydezinfikujte.
  • Pokud máte možnost použít čisté ochranné rukavice, využijte jich.
  • Potřete klíště dezinfekčním roztokem či gelem k rychlému znehybnění a usmrcení klíštěte.
  • Vezměte si navlhčenou vatovou tyčinku, textilii, vydezinfikovanou pinzetu či speciální háček určený na vytažení klíštěte. Kývavými pohyby ze strany na stranu klíště odstraňujte. Nikdy klíště netahejte ani s ním netočte!
  • Odstraňování klíštěte touto bezpečnou metodou může trvat i 3 minuty. Nevzdávejte to proto po první minutě, co se vám nepovede klíště vyndat.
  • Po vytažení místo přisátí vydezinfikujte a sledujte, jestli nedojde k jeho zanícení. To ale může nastat i po 14 dnech. Poté je potřeba neodkladně kontaktovat lékaře.
  • Klíště po vytažení zabalte do toaletního papíru a spláchněte do toalety, případně spalte.
  • Pokud v ráně zůstanou kusadla, není potřeba panikařit. Infekci dále nepřenášejí a tělo si s nimi poradí podobně jako s třískou.

Při cestách do zahraničí zvažte očkování

Při cestách do zahraničí, zejména do tropických a subtropických oblastí, je vhodné zvážit očkování proti nemocem jako jsou žlutá zimnice, japonská encefalitida nebo malárie (na tu se užívají antimalarika, nikoli vakcína).

Doporučená očkování při cestách do zahraničí závisí na cílové destinaci, délce pobytu, způsobu cestování a zdravotním stavu cestovatele. Před cestou je vhodné navštívit očkovací centrum nebo centrum cestovní medicíny ideálně 4–6 týdnů před odjezdem. Lékař vám doporučí očkování podle aktuální epidemiologické situace a vaší destinace. 

Bezpečné opalování

O bezpečném pobytu na slunci a opalování se v posledních letech velmi často hovoří v souvislosti se zvýšeným výskytem karcinomu kůže, který je velmi nebezpečný a postihuje všechny věkové kategorie, nezřídka mladé lidi. Je proto naprosto nezbytné nejen v letních měsících, kdy jsou sluneční paprsky nejsilnější, používat krémy s SPF (Sun Protection Factor). V zimních měsících byste měli zvážit použití krémů na pokožku obličeje, alespoň s SPF 30. V letních měsících sáhněte po přípravcích s SPF faktorem 50. Nenechte se zmýlit, sluneční paprsky nejsou nebezpečné jen na přímém slunci, ale prostupují také mezi mraky.  Kvalitní ochranu neposkytuje ani okno a jiné sklo.

Co je to SPF faktor?

SPF (sluneční ochranný faktor) je číslo, které udává míru ochrany opalovacího přípravku před UVB zářením. Tedy, jak dlouho můžete zůstat na slunci bez spálení ve srovnání s nechráněnou pokožkou. Například pokud máte fototyp kůže, který se spálí za 10 minut bez ochrany, a použijete opalovací přípravek s SPF 30, měli byste být chráněni po dobu 30krát déle, což je 300 minut nebo 5 hodin. Je důležité si uvědomit, že tento časový údaj je pouze hrubým odhadem a může se lišit v závislosti na různých faktorech, jako je intenzita slunečního záření, aktivita, pocení a další. SPF neznamená, že jste plně chráněni před všemi škodlivými účinky slunečního záření.

Údaj o výši faktoru nalezneme na každém opalovacím přípravku. SPF 50 poskytuje vyšší ochranu než SPF 30. SPF 50 blokuje přibližně 98 % UVB záření, zatímco SPF 30 blokuje přibližně 97 % UVB záření. I když se zdá, že rozdíl mezi 1 % je malý, v praxi to znamená, že SPF 50 poskytuje o něco vyšší ochranu před spálením sluncem.

Hlavní zásady ochrany před slunečními paprsky

  • Snažte se trávit čas ve stínu, nevystavujte pokožku nadbytečnému opalování.
  • Pokud se léto rozhodnete trávit u vody, vybírejte kvalitní voděodolné přípravky ideálně s SPF 50 a ochranou před UVA i UVB paprsky.
  • Přípravky vždy nanášejte na kůži v dostatečném množství nejlépe 30 min před pobytem na slunci. 
  • Nezapomínejte přípravek aplikovat na všechny části těla, včetně spodní strany nohou, nehtů, čela a zad. Na ústa používejte balzám na rty s SPF.
  • Pokud máte světlý typ pokožky, nezapomeňte si namazat také holá místa mezi vlasy. Mějte na paměti, že spálit se může jakákoliv část kůže.
  • Přípravky nestačí aplikovat pouze 1x denně, ale měli byste jejich vrstvu každé 2-3 hodiny obnovovat, více pokud jste často ve vodě anebo se potíte.
  • Pokud se cíleně opalujete, používejte pouze přípravky určené k pobytu na slunci, nikdy nepoužívejte kokosové nebo jiné oleje, které nejsou určeny k opalování.
  • Při koupání, především u dětí, používejte koupací trika, které brání dopadu slunečních paprsků na kůži.
  • Mějte na paměti, že dětská pokožka je méně vyvinutá, a proto je mnohem citlivější na sluneční paprsky než pokožka dospělých.

Z naší nabídky na EUC lékárně si můžete vybrat z širokého nabídky přípravků na opalování s SPF faktorem, například ve formě sprejů, krémů nebo olejů. K dispozici máme také velké množství produktů určených pro děti i miminka od narození.

Pokud jedete na dovolenou k moři, především tam, kde se nacházejí korálové útesy, používejte minerální opalovací krémy bez obsahu chemických filtrů, které mohou poškozovat mořské živočichy.

Pokud vás zajímá více informací o bezpečném opalování, můžete si přečíst náš předchozí článek, který se této problematice věnuje.

Péče po opalování

Po působení přímého slunečního záření může docházet k pigmentaci kůže, ztluštění rohové vrstvy a mohou zde probíhat fotochemické děje s tvorbou kyslíkových radikálů, které mohou struktury kůže poškozovat a v neposlední řadě mohou přispět ke vzniku rakoviny kůže. Kůže po působení slunečního záření může být suchá a podrážděná, v horším případě i spálená. Přípravky po opalování většinou kůži zvlhčují, mírní nepříjemné šupinatění pokožky a případně i zklidňují podrážděné místo. Tyto přípravky mohou obsahovat například i vitamin C nebo vitamin E, které přispívají k ochraně buněk před oxidativním stresem a tím mohou zmírňovat zmíněné fotochemické děje.

První pomoc při popáleninách od slunce

Popáleniny od slunce mohou být velmi nepříjemné a v některých případech vyžadují až hospitalizaci v nemocnici. Pokud vás i přes ochranu postihne spálenina od slunce, je dobré vědět pár zásad první pomoci.

Pokud dojde ke spálení kůže od slunce, je důležité jednat co nejdříve. Spálené místo nejprve ochlaďte – ideálně vlažnou sprchou nebo studenými obklady (ne ledem, ten by kůži ještě víc podráždil). Poté jemně osušte pokožku a naneste chladivý gel nebo krém s panthenolem či aloe vera, který pomáhá regeneraci a zmírňuje bolest. Vyhněte se mastným krémům nebo olejům, které mohou zhoršit přehřátí pokožky. Pijte hodně tekutin, protože spálení od slunce často doprovází dehydratace. Pokud se objeví puchýře, nepropichujte je, jelikož hrozí infekce. V případě silného spálení, horečky, zimnice nebo bolestí hlavy raději vyhledejte lékaře.

Chraňte si hlavu – klobouk není jen módní doplněk

Úpal nebo úžeh nejsou v létě výjimkou. Pokud trávíte hodiny na přímém slunci, dbejte na to, abyste měli pokrývku hlavy – klobouk, kšiltovku nebo třeba šátek. Zvlášť důležité je to u malých dětí a starých lidí, kteří jsou na přehřátí velmi citliví.

Ve vedrech se tělo rychle dehydratuje. A to nejen pocením, ale i během samotného koupání, kdy si to často ani neuvědomíme. Pijte pravidelně, nejlépe čistou nebo minerální vodu a neslazené čaje. Sladké nápoje a alkohol naopak dehydratují ještě víc. Paradoxně také není vhodné pít k osvěžení příliš ledové nápoje, jelikož po pozření může dojít k teplotnímu šoku.

Jaký je rozdíl mezi úpalem a úžehem?

Úžeh a úpal se často zaměňují, ale jde o dvě odlišné věci. Úpal vzniká z přehřátí celého těla, nejčastěji při dlouhodobém pobytu ve vysokých teplotách bez dostatečného ochlazení a tekutin – typicky při fyzické námaze na slunci. Tělo se nedokáže ochlazovat a dochází k přehřátí organismu. Úžeh je naopak způsoben přímým slunečním zářením na hlavu a krk, což dráždí mozek a jeho obaly. Oba stavy se mohou projevovat bolestí hlavy, nevolností, malátností, zvracením, zarudlou pokožkou nebo i ztrátou vědomí. Prevencí je nosit pokrývku hlavy, vyhýbat se přímému slunci během poledních hodin, zůstávat ve stínu a pravidelně pít. První pomoc zahrnuje přesun postiženého do stínu nebo chladnější místnosti, uložení do polohy vleže s podloženou hlavou, ochlazování těla (např. studenými obklady, větráním, vlažnou sprchou) a podávání tekutin po malých doušcích. Při vážnějších potížích (zvracení, zmatenost, bezvědomí) volejte záchrannou službu.

Ve velkých vedrech se vyvarujte sportovním aktivitám a čas se snažte trávit spíše ve stínu, v lese nebo v klimatizovaných prostorách.

Tento článek má pouze edukativní charakter. O účincích léků se vždy poraďte s lékařem nebo lékárníkem. Před užitím pečlivě čtěte příbalový leták.

Foto: Freepik.com