Heparin

Co je heparin? 

Heparin patří do skupiny léčiv zvaných antikoagulancia, které snižují srážlivost krve (tzv. koagulaci). Jedná se o látku, která se běžně vyskytuje v našem těle a produkují ji žírné buňky zejména v játrech, plicích a ve střevě. 

Na co se používá heparin? 

Účinnou látku heparin můžeme najít v lécích, které mají nejčastěji podobu injekčního roztoku, gelu nebo masti. 

Účinná látka heparin aplikovaná injekcí je vázaná na lékařský předpis a slouží především pro prevenci a léčbu trombózy (srážení krve v cévách) a tromboembolií (uvolnění krevní sraženiny z cévní stěny, která pak putuje krevními cévami a následně nějakou z nich ucpe, čímž dojde náhlému nedokrvení příslušné oblasti). Jak takový heparin aplikovat? Aplikuje se zejména odborným personálem podkožně nebo nitrožilně a podávanou dávku určuje lékař na základě povahy onemocnění a stavu pacienta.

Gely nebo masti s účinnou látkou heparin už můžeme najít jako volně prodejná léčiva a díky svým mírným protisrážlivým a protizánětlivým účinkům se používají jako podpůrná léčba při otocích po tupých zraněních a nárazech, při zhmožděninách a výronech krve, při zánětech povrchových žil, pokud se nedají ošetřovat stahovacími obvazy, a při zánětlivém prosáknutí tkáně, například při bodnutí hmyzem. I náš e-shop nabízí tyto volně prodejné léky s obsahem účinné látky heparinu, ve formě gelu nebo v podobě krému k vnějšímu použití. 

Kdy se heparinu vyhnout? 

Injekčně podávanému heparinu bychom se měli vyhnout hned v několika případech: 

• alergie na tuto léčivou látku
• krvácení nebo riziko krvácení z důvodu hemofilie (zvýšená krvácivost)
• subakutní bakteriální endokarditida (zánět nitroblány srdeční – endokardu)
• zvýšené riziko krvácení z důvodu žaludečního nebo dvanáctníkového vředu
• jícnové varixy (vakovitě rozšířené žíly lokalizované na přechodu jícnu a žaludku)
• cerebrovaskulární poruchy (onemocnění vznikající na podkladě poruch mozkových cév)
• těžká hypertenze (vysoký krevní tlak)
• těžké poškození jater nebo ledvin.
• trombocytopenie (nedostatek krevních destiček)
• purpura (drobná tečkovitá krvácení na kůži).
• nedávno prodělaný chirurgický zákrok v lokalizaci, kde je zvýšené riziko krvácení (např. během a po operaci mozku, páteře a očí).
• stav po nedávné lumbální punkci a regionální blokádě anestetikem (místní znecitlivění).
• aktivní tuberkulóza
• zvýšené riziko potratu
• přítomnost karcinomu, který je zdrojem krvácení

Vzhledem k tomu, že je tento injekční roztok vázaný na lékařský předpis, měl by vždy lékař zhodnotit vhodnost jeho užívání a stanovit dávku s ohledem na vaše onemocnění a stav. 

U volně prodejných mastí a gelů je také vhodné poradit se s lékařem ohledně jejich užívání. I v tomto případě se jim vyhněte při alergii na heparin, dále se nesmí nanášet při krvácení, na otevřené rány, na sliznice a na zanícenou a hnisající pokožku. 

Nízkomolekulární heparin 

Nízkomolekulární hepariny jsou moderní léky pro srážení krve, které se vyrábějí z heparinu a oproti jiným lékům z této skupiny mají své výhody, ale i nevýhody. Mezi nejpoužívanější nízkomolekulární hepariny patří nadroparin, enoxaparin, bemiparin  a dalteparin. Léky s těmito účinnými látkami se aplikují v podobě injekčních roztoků, nejčastěji podkožně. Účinky nízkomolekulárních heparinů jsou totožné s účinky klasického heparinu, ale liší se rychlosti nástupu jejich účinku a v době trvání.  

Upozornění 

Účinná látka heparin může obdobně jako jiné léky vyvolat nežádoucí účinky, jejichž seznam naleznete v příbalovém letáku konkrétního výrobku. Ohledně užívání injekčních roztoků se vždy řiďte pokyny ošetřujícího lékaře. U mastí a gelů je též vhodné probrat jejich užívání s lékařem. Před použitím výrobku si vždy pečlivě pročtěte příbalový leták, kromě nežádoucích účinků zde najdete i jak daný výrobek užívat, jak dlouho, a také jak ho uchovávat.