Dětský chrup a péče o něj

Obsah:

› Jak správně o dětský chrup pečovat?

› Jaké jsou potřebné vitamíny a minerální látky pro zdraví zubů?

Dětské zuby jsou mnohými považovány za dočasné, a proto péči o ně nepovažují za tak důležitou. Mléčný chrup má zásadní význam pro správný vývoj čelistí, řeči i postavení stálých zubů. Preventivní péče o zuby by měla být samozřejmostí v každém věku, ale právě v dětském věku se navíc vytvářejí návyky, které si dítě nese po celý život. Správná péče o zuby by proto měla začít co nejdříve. Problematice dětského chrupu se věnuje řada odborníků a klade velký důraz na jasné stanovení postupů, jak přistupovat k péči o dětský chrup. V posledních letech se na trhu objevuje také celá řada pomůcek vhodných právě pro citlivé dětské zoubky. V následujícím článku si společně probereme, jaké náležitosti má péče o dětský chrup, čemu se vyvarovat, a jaká by naopak měla být každodenní péče.

Co je to mléčný chrup?

Mléčný chrup se skládá z 20 zubů, které se začínají prořezávat kolem šestého měsíce života.

S mléčnými zuby se pojí celá řada rozdílů oproti chrupu stálému:

Jsou tenčí a mají méně odolnou sklovinu.
Mají větší dřeňovou dutinu.
Mají světlejší až lehce nažloutlou barvu.
Dětské sliny hůře neutralizují kyseliny.

Proč se mléčné zuby častěji kazí?

Dětské zuby jsou bezesporu náchylnější ke kazivosti než stálý chrup. Většinou se jedná o kombinaci celé řady faktorů. Zubní kaz u dětí často nebolí, a proto může zůstat dlouho bez povšimnutí. Přesto může vést k bolesti, zánětům i poškození zárodků stálých zubů.

Rychlejší kazivost dětského chrupu má několik příčin:

Častá konzumace sladkostí a slazených nápojů

Právě konzumace sladkostí a slazených nápojů je dle zubařů nejčastějším původcem zubního kazu u dětí. Nejen dětská sklovina není stavěná na každodenní zátěž cukrem. Zuby se po cukru a slazených nápojích nekazí přímo kvůli cukru, ale kvůli tomu, co s cukrem dělají bakterie v ústech. Cukr slouží jako rychlá potrava pro bakterie, které se běžně vyskytují v dutině ústní. Při odbourávání cukru vznikají kyseliny, které snižují pH v ústech a začnou rozpouštět minerály ze skloviny – tomuto procesu se říká demineralizace. Bakterie, které se dostávají do poškozené zubní skloviny způsobují, především při zhoršené ústní hygieně, zubní kaz. Děti nemusejí mít přirozenou ústní mikroflóru plně vyvinutou, čímž se dále zvyšuje riziko zubního kazu.

Slazené nápoje se na rozvoji zubního kazu u dětí podílejí ve větší míře a častěji než samotné sladkosti. Mechanismus účinku spočívá především v pravidelné, často celodenní konzumaci slazených nápojů. Kyseliny, které jsou přítomné ve slazených nápojích samy o sobě proces urychlují. Z obliga nejsou ani nápoje slazené umělými sladidly, které ničí zubní sklovinu svým nízkým pH. Zcela nevhodné pro děti jsou energetické nápoje, jejich konzumaci byste se měli vyhnout i v dospělosti.

Děti by měly cukrovinky konzumovat spíše výjimečně. Podávání slazených nápojů byste se měli zcela vyhnout. Snažte se dětem vybírat sladkosti s obsahem sníženého množství cukru anebo s obsahem jiného přírodního sladidla. Například xylitol neboli březový cukr, má naopak při použití ve žvýkačkách preventivní účinek proti rozvoji zubního kazu. Bylo zjištěno, že žvýkačka oslazená 100 % xylitolem snižuje množství zubního plaku. Velké množství zubního plaku představuje rizikový faktor při tvorbě zubního kazu u dětí. Problém však nejsou jen samotné cukrovinky a slazené nápoje. Problém jsou také neředěné ovocné šťávy, které přestože nejsou přislazené, obsahují velké množství přirozeně se vyskytujícího cukru, dále také ochucená mléka, sušené ovoce a jiné.

Nedokonalá technika čištění zubů

Hygiena dutiny ústní je klíčová k udržení zdraví nejen mléčných zubů. Více si jednotlivé kroky popíšeme v další části tohoto článku.

Nepravidelná hygiena

V péči o chrup je třeba vytvořit každodenní běžnou rutinu, aby si dítě již od útlého věku vytvořilo vhodné návyky. V tomto případě obzvlášť platí, že dítě si bere příklad ze svých rodičů. Pokud tedy sami nepřikládáme péči o vlastní chrup důležitost, těžko to můžeme vyžadovat po svých dětech. Zubní kazy a další potíže s chrupem nejsou geneticky dědičné, dědičné jsou především hygienické návyky rodičů.

Infekce, která následně může vést k rozvoji zubního kazu dítěte, se může přenášet také ze slin rodičů, proto nikdy neolizujte dudlík dítěte a dodržujte i jiné základy hygieny.

Dlouhodobé pití z lahve, zejména před spaním

Dítě by nemělo dlouhodobě pít z lahvičky především kvůli zdraví zubů, správnému vývoji čelistí a řeči. Při pití z lahve se tekutina dostává k zubům po delší dobu a často je omývá, což je problém zejména tehdy, pokud obsahuje cukry. Ty se nacházejí nejen ve slazených nápojích, ale i v mléce, které obsahuje laktózu. Bakterie v ústech tyto cukry zpracovávají a vytvářejí kyseliny, které narušují zubní sklovinu a vedou ke vzniku zubního kazu. U malých dětí se tak může objevit tzv. lahvičkový kaz, který často postihuje horní přední zuby a může vzniknout velmi brzy.

Zvlášť rizikové je pití z lahvičky před spaním nebo během noci. V noci se totiž snižuje tvorba slin, které jinak pomáhají neutralizovat kyseliny a chránit zuby. Pokud dítě usíná s lahví v ústech, jsou jeho zuby vystaveny působení cukrů a kyselin po dlouhou dobu bez přirozené ochrany, což výrazně zvyšuje riziko vzniku kazu.

Dlouhodobé sání lahvičky má vliv i na vývoj čelistí a skusu. Opakovaný sací pohyb může narušit správný růst čelistí a vést k nesprávnému postavení zubů, otevřenému skusu nebo dalším ortodontickým potížím. Podobný negativní efekt může mít i dlouhodobé používání dudlíku.

Pití z lahvičky po batolecím věku může ovlivnit také vývoj řeči. Sání brání správné práci jazyka a rtů, což může zpomalovat vývoj výslovnosti a podporovat nesprávné polykání. Proto se doporučuje, aby děti postupně přešly z lahvičky na hrníček, ideálně kolem jednoho roku věku. Nejvhodnějším nápojem mezi jídly je čistá voda, která zuby nepoškozuje a pomáhá udržovat zdravé prostředí v dutině ústní. Pokud dítěti podáváte dětské čaje, nepřislazujte je, a to ani medem, jelikož také obsahuje cukr. Omezení pití z lahvičky je důležitým krokem v prevenci zubního kazu a podporuje zdravý vývoj chrupu, čelistí i řeči dítěte.

Používejte vždy pouze certifikované kojenecké lahve vhodné pro děti dle věkových kategorií. Mezi 12-18. měsícem věku dítěte postupně učte dítě pít z hrnku.

Proč nejsou mléčné zuby bílé?

Především mají tenkou sklovinu, pod kterou více prosvítá žlutější zubovina.
Bělení dětských zubů se však v žádném případě nedoporučuje. Pokud se objeví výrazné skvrny nebo tmavé zabarvení, je vždy vhodné vyhledat zubního lékaře, jelikož se může jednat o počáteční stadium zubního kazu.

Jak správně o dětský chrup pečovat?

Péče o dětský mléčný chrup je stejně důležitá jako péče o stálý chrup v dospělosti. Správná ústní hygiena je naprosto stěžejní součástí zubní prevence. Dnes má již celá řada odborníků za to, že nízká hygiena se na rozvoji zubních kazů a jejich pozdější ztrátě podílí více než genetika. Správná péče o zuby v dětském věku má svá specifika. Ještě před tím, než se prořeže první zoubek, je možné dát dětem různá kousátka, která mohou prořezávání zubů zpříjemnit. Mnohé může překvapit, že péče o mléčné zuby začíná už ve chvíli, kdy se v ústech dítěte objeví první zoubek. I jeden jediný mléčný zub potřebuje pravidelnou a správnou hygienu. Zdraví mléčných zubů má navíc přímý vliv na vývoj celého chrupu a na správné prořezávání stálých zubů.

Zpočátku se zuby čistí jemně navlhčeným dětským kartáčkem s měkkými štětinami nebo silikonovým návlekem na prst. Jakmile se prořeže více zubů, používá se dětský zubní kartáček a malé množství dětské zubní pasty přizpůsobené věku dítěte. Zuby je potřeba čistit dvakrát denně, ráno a večer, přičemž večerní čištění je nejdůležitější. Po vyčištění by už dítě nemělo nic sladkého jíst ani pít, ideálně pouze vodu.

Důležitou součástí péče je pomoc rodičů. Dítě si samo nedokáže zuby vyčistit dostatečně důkladně, a proto by rodiče měli dohlížet na hygienu a aktivně pomáhat alespoň do sedmi až osmi let věku. Relativní novinkou v oblasti péče o dětský chrup jsou dětské mezizubní kartáčky, které by se měly začít používat hned, jak se zuby začnou dotýkat. V tomto období je také vhodné objednat dítě na první návštěvu dentální hygienistky, která může doporučit vhodnou velikost mezizubních kartáčků, a to dle velikosti mezizubních prostor a věku dítěte. V posledních letech je na trhu k dispozici také celá řada ústních vod určených pro děti. Tyto ústní vody jsou zpravidla jemnější a vždy bez obsahu alkoholu. V pozdějším věku dítěte je také možné využít sonických elektrických kartáčků, s těmi však začněte po dohodě se zubním lékařem.

V posledních letech se na trhu objevila také novinka v podobě detektorů zubního plaku. Jedná se o roztok pro kontrolu neodstraněného zubního plaku po čištění zubů. Zubní plak se zabarví modře a můžete si tak zkontrolovat, na kterých místech zubní plak zůstal. Pro správně vyčištěné zuby je stěžejní, aby na nich po vyčištění nezbýval zubní plak.

Kdy začít s návštěvami zubaře?

Preventivní návštěvy zubaře mají nenahraditelné místo v péči o chrup. První prohlídka by měla proběhnout nejpozději kolem prvního roku věku dítěte. Pravidelné kontroly pomáhají odhalit počínající kaz včas a zároveň dítě zvykají na prostředí ordinace. Mléčný zub by se neměl podceňovat, a to především tehdy, když je poškozen kazem – neléčený kaz může způsobit bolest, zánět a ovlivnit zárodek stálého zubu.

Správná a pravidelná péče o mléčný zub je základem zdravého chrupu v dospělosti. Čím dříve se dítě naučí správným hygienickým návykům, tím větší má šanci na zdravé zuby po celý život.

Jak dítě připravit na návštěvu lékaře?

Dle zubní lékařky MDDr. Kamily Rambové je dobré před první návštěvou lékaře dítěti citlivě vysvětlit, co se v ordinaci bude dít. „Přijdeme, pohraješ si v čekárně, prohlídneš si ordinace, povozíš se na super křesle, otevřeš pusu, spočítají se zuby, paní doktorka se koukne zrcátkem, jestli v zubech nebydlí červíčci. Když budeš šikulka, dostaneš odměnu a půjdeme domů.“ Nevhodné je používat formulaci „neboj, nebude to bolet“ – dítě do té doby nenapadne, že by něco mělo bolet. Výbornou pomůckou jsou dětské hry na doktory nebo pohádky – Hurvínek u zubaře, Prasátko Pepa u zubaře, Byl jednou jeden život a podobně.

Preventivní programy hrazené ze zdravotního pojištění

Preventivní prohlídky každého půl roku jsou u dětí hrazené z veřejného zdravotního pojištění od 6. měsíce do 18 let věku. Většina zdravotních pojišťoven v České republice podporuje zdraví dětského chrupu i jinými preventivními programy, případně příspěvky na hrazenou péči, jako jsou například pravidelné návštěvy dentální hygieny. Bližší informace, jaké příspěvky poskytuje zrovna vaše zdravotní pojišťovna, naleznete zpravidla na jejich webových stránkách.

Jaké jsou potřebné vitaminy a minerální látky pro zdraví zubů?

Zdraví zubů úzce souvisí s výživou a dostatečným přísunem vitamínů a minerálních látek. Zuby se sice čistí zvenčí, ale jejich kvalita a odolnost vznikají zevnitř, a to už v období vývoje mléčného i stálého chrupu. Vyvážená strava je proto jedním z nejdůležitějších pilířů prevence zubního kazu a onemocnění dásní.

Základní stavební látkou zubů je vápník. Ten je nezbytný pro pevnost skloviny i zuboviny a jeho nedostatek může vést k oslabení zubů a jejich vyšší náchylnosti ke kazu. Vápník se nachází především v mléčných výrobcích, jako je mléko, jogurty a sýry, ale také v listové zelenině, luštěninách nebo mandlích. Z rostlinných zdrojů je vápník však hůře vstřebatelný. Aby se mohl správně vstřebávat, je nutný dostatečný příjem vitaminu D, který tělo získává ze slunečního záření a z potravin, jako jsou ryby, vejce nebo obohacené potraviny. U dětí je často vhodné vitamin D doplňovat formou kapek, zejména v podzimních a zimních měsících. Vápník a vitamin D jsou potřebné pro normální růst a vývin kostí u dětí.

Další důležitou minerální látkou je fosfor, který společně s vápníkem vytváří pevnou strukturu zubů. Nachází se v mase, rybách, vejcích, mléčných výrobcích i celozrnných obilovinách. Významnou roli hraje také hořčík, jenž se podílí na mineralizaci zubů. Jeho zdrojem jsou ořechy, semínka, luštěniny a celozrnné produkty.

Další důležitou látkou je vitamin C, který přispívá k normální funkci imunitního systému a k normální tvorbě kolagenu pro normální funkci dásní. Jeho nedostatek může vést ke krvácení dásní a zánětům. Nedostatek vitaminu C se však v našich podmínkách téměř nevyskytuje, a proto má krvácení z dásní spíše jiné příčiny. Vitamin C se nachází především v ovoci a zelenině, například v citrusových plodech, paprice, brokolici nebo jahodách.

Pro ochranu zubní skloviny má zásadní význam fluorid. Ten pomáhá zpevňovat sklovinu a zvyšuje její odolnost vůči kyselinám. Fluorid se do těla dostává především ze zubních past, pitné vody a některých fortifikovaných potravin. U dětí je důležité dodržovat doporučené množství, aby nedošlo k nadměrnému příjmu, proto dětské pasty obsahují snížené množství fluoru.

V posledních letech se pozornost věnuje také probiotikům, která přispívají k rovnováze bakterií v dutině ústní. Správná mikroflóra může přispět ke snížení rizika vzniku zubního kazu a zánětů dásní. Probiotika jsou dostupná v potravinách i ve formě doplňků stravy určených přímo pro zdraví ústní dutiny, tzv. orální probiotika, která mohou dočasně zlepšit složení ústní mikroflóry.

Tento článek má pouze edukativní charakter. O účincích léků se vždy poraďte s lékařem nebo lékárníkem. Před užitím pečlivě čtěte příbalový leták.

Foto: freepik.com