Obsah:
› Specifická a nespecifická imunita
› Silný versus oslabený imunitní systém
› Věčný boj s oslabenou imunitou
Nejčastěji o imunitním systému slýcháváme v období zvýšených infekčních onemocnění – na podzim, v zimě a brzkém jaře, kdy jsou na organismus kladeny vyšší nároky. Silný imunitní systém si s všemi “vetřelci” dokáže lehko poradit. V momentě, kdy do těla proniknou cizorodé látky, organismus vyvolá odpovídající imunitní reakci a v ideálním případě cizorodé látky bez milosti zlikviduje.
To však neplatí v případě oslabeného imunitního systému. Člověk s oslabenou imunitou je daleko náchylnější ke vzniku nemocí od nachlazení přes chřipku až po velmi vážná onemocnění. Je tedy v zájmu každého z nás o svůj imunitní systém důsledně pečovat.
Co je imunitní systém?
Jedná se o komplexní mechanismus bránicí organismus před nežádoucími látkami (bakterie, viry, houby, parazité a jiné cizorodé látky) ohrožujícím zdraví. Tvoří jej buněčná a protilátková složka. Buněčnou složku tvoří bílé krvinky (leukocyty) putující v lidských žilách a protilátkovou složkou jsou protilátky zvané imunoglobuliny.
Nezbytnou součástí správně fungujícího imunitního systému jsou také lymfatické tkáně a orgány. Rozlišuje primární a sekundární lymfatické orgány. V primárních orgánech dochází ke vzniku a vývoji leukocytů. Jsou to brzlík a kostní dřeň. Sekundární orgány, mezi které patří lymfatické uzliny, krční a nosní mandle, slezina, lymfatická tkáň střev a žaludku, jsou jakési strážní stanice.
VÍTE, KOLIK LEUKOCYTŮ MÁ PRŮMĚRNÝ ČLOVĚK? Průměrný dospělý člověk, žena i muž, mívá 4 - 9.109/l krve. Novorozeně má výrazně vyšší počet. U dospělého člověka však vyšší počet značí infekční onemocnění.
Specifická a nespecifická imunita
Imunitní systém dělíme podle nástupu a specifičnosti na specifickou (adaptivní) a nespecifickou (vrozenou, přirozená). Nespecifická imunita je vrozená a její mechanismy jsou využívány okamžitě v případě potřeby.
Specifická imunita dokáže rozlišit antigeny, které organismus nezná a nejsou mu vlastní. Nastupuje později než nespecifická imunita s tím, že rychlost a efektivnost reakce je závislá na tom, zda se již imunitní systém s antigenem setkal. Při “napadení” začne tvořit protilátky a při “znovunapadení” si již ví rady.
Silný versus oslabený imunitní systém
V ideálním případě imunitní systém dokáže zabránit každému “útoku” a nedochází ke vzniku onemocnění. Je velmi výkonný a má ohromnou kapacitu. Člověk jej může ovlivnit i sám, a to jak pozitivně, tak i negativně.
Negativně na imunitní systém působí zejména nezdravá životospráva, nedostatek pohybu a velká stresová zátěž. Důsledkem poškozeného či oslabeného imunitního systému jsou opakující se infekční onemocnění, pomalejší uzdravování a hojení a bohužel i zvýšení rizika vzniku nádorů.
Činnost imunity ovlivňuje také:
- nadměrná fyzická zátěž
- nedostatek výživných látek (vitamíny, minerály, …)
- nedostatečný spánek
- málo pohybu
- nedoléčená infekční onemocnění
- porušení mikroflóry při léčbě antibiotiky
Neobvyklá nejsou vážná onemocnění imunitního systému, který likviduje vlastní zdravé buňky a tkaně - např. diabetes, onemocnění štítné žlázy, rakovina a další.
Věčný boj s oslabenou imunitou
Nejčastěji je oslabená imunita důsledkem nezdravého životního stylu. Méně časté, ale také daleko závažnější jsou vrozené poruchy imunitního systém, které jsou velmi špatně léčitelné. Projevem oslabeného imunitního systému jsou protahované a těžší průběhy jinak banálních onemocnění.
Člověk s oslabenou imunitou by měl více než kdo jiný dbát na zdravý životní styl, který spočívá ve zdravé a vyvážené stravě. Imunitní systém také podporuje dostatek spánku a samozřejmě i pravidelný pohyb nejlépe na čerstvém vzduchu. V závažných případech mohou pomoci i antibiotika. Zde však hodně záleží na lékaři, který by měl antibiotika využívat cíleně a zodpovědně.
Tento článek má pouze edukativní charakter. O účincích léků se vždy poraďte s lékařem nebo lékárníkem. Před užitím pečlivě čtěte příbalový leták.
