Obsah:

› Proč zrovna ruce a nohy?

›  Kdy ten problém vyžaduje větší pozornost?

› Jaké jsou příčiny studených končetin?

› Jak tento problém řešit?

› Můžete také vyzkoušet

Studené ruce a nohy nejsou v zimě ničím neobvyklým. Pokud se však pocit chladu objevuje pravidelně, a to i v teplém prostředí, nebo je dokonce doprovázen dalšími příznaky, může být na vině zdravotní problém v podobě nedostatečného krevního oběhu. Jak tento problém vzniká? Jak ho můžeme řešit? To a mnoho dalšího se dozvíte v následujícím textu.

Proč zrovna ruce a nohy?

Když se zamyslíme nad tím, proč právě ruce a nohy chladnou nejrychleji, odpověď najdeme v samotné anatomii a fyziologii lidského těla. Jde totiž o nejvzdálenější části těla, kam krev dorazí až jako poslední. Organismus vždy upřednostňuje prokrvení středu těla, kde se nacházejí životně důležité orgány, a jakmile je potřeba šetřit teplem a energií, přesouvá krev právě tam, zatímco periferie dostává méně. Výsledkem je dobře známý pocit chladných dlaní a chodidel.

Roli hraje i samotná stavba tkání. V rukou a nohách se nachází méně svaloviny i tukové tkáně, tedy přirozené izolace, která by zadržovala teplo. Tam, kde tato ochrana chybí, dochází k ochlazování mnohem rychleji. Proto někdy stačí krátký pobyt v chladnějším prostředí, tenké ponožky nebo několik minut bez pohybu, aby se končetiny začaly ochlazovat.

Kdy tento problém vyžaduje větší pozornost?

Studené ruce a nohy jsou pro většinu lidí naprosto běžnou a přirozenou reakcí těla. Nejčastěji se objevují na podzim a v zimě, kdy organismus přirozeně stahuje cévy v končetinách, aby udržel teplo u životně důležitých orgánů. V takových chvílích je pocit chladu zcela normální a neznamená žádný problém.

Existují však situace, kdy je dobré zpozornět. Někdy se chlad v dolních i horních končetinách objevuje i tehdy, když je okolní teplota normální a není důvod, aby tělo šetřilo energií. Pokud se tento stav opakuje v pravidelných intervalech a je ještě doprovázen například znecitlivěním, brněním, mravenčením, bolestí nebo pocitem „těžkých“ nohou, může jít o signál narušeného krevního oběhu či významnější nerovnováhy v organismu. V takových případech je vhodné vyhledat lékaře.

Jaké jsou příčiny studených končetin?

Příčin studených nohou a rukou může být nespočet, a to od nízkého krevního tlaku, přes hormonální změny až po nevhodný životní styl. Často se dokonce jedná o kombinaci těchto příčin. Pojďme se na ně podívat dopodrobna:

1. Přirozená reakce na chlad

Jak už bylo zmíněno výše, když se ochladí okolní prostředí, tělo automaticky stahuje cévy v oblasti horních a dolních končetin, čímž udržuje teplo u klíčových orgánů – například srdce, mozku nebo plic. Končetiny tak dostávají méně krve a rychleji chladnou. Tento jev je naprosto běžný a v tomto případě není vůbec důvod k obavám.

2. Nízký krevní tlak

Nízký krevní tlak patří mezi často přehlížené důvody, proč ruce a nohy rychle chladnou. Při nízkém krevním tlaku krev neproudí tělem dostatečnou rychlostí a organismus tak upřednostňuje zásobování životně důležitých orgánů ve středu těla, zatímco periferie – tedy prsty na rukou a nohou – dostává méně tepla i kyslíku. Výsledkem je pocit studených končetin, který se typicky zhoršuje při delším stání, rychlém vstávání nebo pobytu v chladnějším prostředí. Tento stav může být navíc doprovázen i dalšími příznaky, jako jsou únava, slabost, motání hlavy, tlak v hlavě nebo celková zimomřivost.

I když se nízký tlak mnohým z nás nezdá být sám o sobě nebezpečný, je dobré mu věnovat pozornost, především pokud způsobuje opakované nepříjemnosti. Zlepšit se dá poměrně snadno, například pitným režimem, pravidelným pohybem, vyváženou stravou nebo doplněním minerálních látek, jako je hořčík a sodík. Udržení stabilního tlaku pak často vede k tomu, že se studené ruce a nohy postupně zmírní nebo úplně vymizí.

3. Narušený krevní oběh

​​Slabší krevní oběh patří mezi nejčastější příčiny studených rukou a nohou. Pokud krev neproudí tělem dostatečně efektivně, dostává se k periferii méně tepla, kyslíku, ale i živin. A právě končetiny na zpomalenou cirkulaci reagují jako první. Cévy se mohou stahovat vlivem stresu, nedostatku pohybu, ale i kvůli dlouhému sezení či stání v jedné poloze. Výsledkem je, že prsty na rukou a nohou se rychleji ochlazují a mohou být bledé, chladné nebo na dotek až ledové. To vše může být navíc doprovázené únavou, brněním, pocitem „těžkých“ nohou či zpomaleným zahříváním po návratu do tepla.

Co může být příčinou oslabeného krevního oběhu? Někdy za ním stojí nevhodný životní styl, konkrétně málo pohybu, kouření, nedostatečná hydratace nebo stres, jindy může jít o důsledek nedostatku vitamínů a minerálních látek. Nesmíme však opomenout ani cévní onemocnění, které jsou v dnešní době poměrně častou záležitostí. Mezi nejčastější cévní potíže, které mohou chlad vyvolávat, patří ateroskleróza, chronická žilní insuficience nebo Raynaudův fenomén, kdy cévy reagují na chlad nebo stres extrémním stažením.

Tato onemocnění obvykle nevznikají ze dne na den – vyvíjejí se postupně a jsou ovlivněny věkem, životním stylem, kouřením, nedostatkem pohybu, nadváhou nebo genetickými predispozicemi. Pokud je příčinou studených končetin právě cévní onemocnění, bývají běžná opatření jako teplé ponožky nebo častější pohyb jen málo účinná. Zásadní je zaměřit se na příčinu, nikoli pouze na projev: úprava životosprávy, a v některých případech i léčba vedená lékařem, mohou výrazně zlepšit prokrvení a tím i tepelný komfort končetin.

4. Stres

Stres má na tělo mnohem větší vliv než si většina lidí uvědomuje. Když se dostaneme do stresové situace, tělo reaguje vyplavením hormonů, jako je adrenalin a kortizol. Ty způsobují zúžení cév v periferiích, aby se více krve přesunulo k životně důležitým orgánům a svalům. Organismus se tak připravuje na „útěk nebo boj“, přestože se reálně nic dramatického neděje. Výsledkem je snížený průtok krve v prstech, což vyvolá pocit chladu, brnění či drobné mravenčení.

Dlouhodobý nebo opakovaný stres navíc vede k trvalejšímu napětí ve svalech, což může dále zpomalovat krevní oběh a zhoršovat krevní zásobení končetin. Když se k tomu přidá únava nebo nedostatek spánku, tělo se hůře regeneruje a periferie reagují ještě citlivěji na jakoukoli teplotní změnu. V takových obdobích mohou být studené ruce a nohy častější a intenzivnější. Uvolňovací techniky, pravidelný pohyb, dýchací cvičení či kvalitní odpočinek pak mohou výrazně pomoci cirkulaci obnovit a nepříjemný chlad zmírnit.

5. Hormonální změny

Hormonální změny patří také mezi časté příčiny studených končetin. Jedním z klíčových hormonálních orgánů je štítná žláza, která ovlivňuje celkový metabolismus organismu a tím pádem i to, jak rychle tělo produkuje energii a teplo. Pokud štítná žláza pracuje pomalu (hypotyreóza), zpomaluje se i krevní oběh. Tělo se pak hůře zahřívá, a právě ruce či nohy, jako nejvzdálenější části těla, chladnou jako první. K dalším běžným příznakům patří únava, zimomřivost, suchá pokožka či postupné přibývání na váze – signály, které mohou napovědět, že je vhodné navštívit lékaře a zkontrolovat hormonální hladiny.

Studené končetiny však nemusí být spojeny jen s onemocněním štítné žlázy. Chlad může doprovázet i běžné hormonální výkyvy, které zažívá většina žen během života. V období menstruace může docházet k poklesu hladiny estrogenu a ke změnám v cirkulaci krve, což se může projevit zimomřivostí a chladnějšími prsty na končetinách. Podobně v těhotenství tělo přerozděluje krev podle potřeb vyvíjejícího se plodu, a některé ženy tak mohou pociťovat chlad v rukou a nohách výrazněji.

Menopauza pak přináší další hormonální posuny, které ovlivňují tepelnou regulaci a cévní reakce. I když se menopauza často spojuje s návaly horka, paradoxně může způsobovat i opačný efekt – občasné prochladnutí a studené končetiny, kdy tělo kolísá mezi zúžením a roztažením cév. U všech těchto situací nejde o nic neobvyklého, ale pokud jsou potíže dlouhodobé nebo výrazně omezují běžný život, je vhodné je konzultovat s odborníkem.

6. Malé množství tukové nebo svalové tkáně

Nízké množství tukové tkáně i svalů může výrazně přispívat ke studeným končetinám, protože obě složky hrají důležitou roli v regulaci tepla. Tuková tkáň funguje jako přirozená izolace – pomáhá udržet teplo v těle a brání jeho rychlým ztrátám. Pokud je jí málo, teplo z těla uniká mnohem rychleji, zejména přes ruce a nohy, kde je tuku přirozeně méně už tak. Lidé se štíhlejší postavou tak mohou pociťovat chlad v končetinách mnohem intenzivněji i v situacích, kdy ostatním bývá teplo.

Co se týče svalové hmoty, tak ta zase slouží jako „vnitřní radiátor“. Svaly vytvářejí teplo při každém pohybu, a dokonce i v klidovém režimu spalují energii a podporují prokrvení. Pokud je svalů málo, tělo produkuje méně tepla a zároveň se zpomaluje cirkulace, což způsobuje rychlejší ochlazování prstů rukou a nohou. Proto lidé s nízkou hmotností nebo malou svalovou zátěží často mívají studené končetiny i v teplejším prostředí a mohou být celkově zimomřivější.

7. Nevhodný životní styl

Nevhodný životní styl je rizikovým faktorem nespočtu zdravotních problémů, ať už se jedná o nevhodné stravování, nedostatek pohybu, spánku nebo o kouření a konzumaci alkoholu.

Co se týče stravovacích návyků, tak už pouze nedostatek základních živin, jako jsou bílkoviny, tuky nebo sacharidy, vede k tomu, že tělo má k dispozici méně energie pro tvorbu a udržování tepla. Organismus pak šetří, kde může, a projevuje se to mimo jiné výraznějším pocitem chladu v rukou a nohou. Opomenout nesmíme ani vitamíny a minerální látky, především ty, které jsou nezbytné pro normální funkci cévního a nervového systému či tvorbu energie. Za zmínku stojí například hořčík, vitamíny skupiny B – zejména B6 a B12 nebo železo.

Kromě toho může studené končetiny zhoršovat i nedostatečný pitný režim. Pokud tělo nemá dostatek tekutin, krev se stává koncentrovanější a proudí v cévách pomaleji, což snižuje prokrvení periferie. Výsledkem je pocit chladu, únavy a někdy i lehkého motání hlavy.

Dalším neméně významným faktorem je kouření. Nikotin způsobuje okamžité zúžení cév – a to nejen jednorázově, ale opakovaně s každou cigaretou. Už krátkodobé zúžení stačí k tomu, aby prsty zbledly a ochladily se, a u dlouhodobých kuřáků může docházet i k trvalému poškození cév a oslabení periferního oběhu. Kouření navíc zhoršuje přísun kyslíku do tkání, takže končetiny jsou citlivější na chlad a hůře se prohřívají.

Za zmínku stojí i užívání alkoholu, které může teplotní vnímání výrazně zkreslit. Alkohol sice krátkodobě vytváří pocit tepla, protože rozšiřuje cévy na povrchu těla, ale ve skutečnosti způsobuje rychlejší únik tepla do okolí. Teplo se tak ztrácí z našeho těla mnohem rychleji a v konečném důsledku mohou být ruce a nohy ještě chladnější. Pravidelná konzumace navíc zatěžuje cévní a nervový systém, což se může promítnout do dlouhodobých potíží s prokrvováním.

Velkou roli hraje i nedostatek pohybu. Dlouhé sezení nebo časté stání zpomalují cirkulaci krve, protože svaly nepracují dostatečně na to, aby „pumpovaly“ krev zpět k srdci. Nohy i ruce tak dostávají méně tepla a mohou být chladné i během dne v teplejším prostředí. Pravidelný pohyb přitom pomáhá zvyšovat tepelnou produkci, zlepšuje pružnost cév a podporuje prokrvení končetin – což může být jednoduchým a velmi účinným řešením u lidí, kteří studené prsty pociťují často kvůli sedavému životnímu stylu.

V neposlední řadě je třeba zmínit i nedostatek spánku. Při dlouhodobé únavě se zvyšuje hladina stresových hormonů, které zužují cévy, zpomalují metabolismus a narušují termoregulaci. To vše vede k tomu, že tělo hůře udržuje teplo a studené ruce či nohy se objevují častěji.

Jak tento problém řešit?

Léčba studených končetin závisí především na příčině, která tento stav způsobuje. U většiny lidí se jedná o fyziologickou reakci na chlad, a v těchto případech stačí jednoduchá opatření ke zlepšení prokrvení končetin a udržení tepla – například pravidelný pohyb, chůze, lehké protahování nebo cvičení s důrazem na horní a dolní končetiny.

Pokud je příčinou nevhodný životní styl, je třeba na něm zapracovat. Jeho základem je pravidelná a pestrá strava s dostatkem ovoce, zeleniny, celozrnných obilovin, mléčných výrobků (neslazených a nízkotučných) a ryb. Dále je důležité omezit množství přijatého cukru, soli a také nasycených živočišných tuků. Kromě toho je možné doplnit jídelníček o doplňky stravy s obsahem železa, vitamínů skupiny B (zejména B12 a B6) a hořčík.

Pro mnohé je taková změna jídelníčku velice náročným úkolem, nicméně, v dnešní době existuje řada erudovaných a cenově dostupných odborníků (nutriční terapeuti), kteří Vám mohou pomoci s postupným upravováním Vašeho jídelníčku. Výsledkem pak nemusí být pouze tepelný komfort vašich rukou a nohou, ale i zlepšení v jiných aspektech vašeho zdraví.

Jak už bylo zmíněno výše, kromě stravy je důležité dbát i na pravidelný pohyb, omezení (ideálně vynechání) kouření a konzumace alkoholu, omezení stresu a dostatek spánku.

U lidí, kteří mají studené končetiny v důsledku nějakého onemocnění (onemocnění cév, nízký krevní tlak, hormonální poruchy), je nezbytné řešit především samotnou zdravotní příčinu. V tomto případě léčbu určuje a vede lékař.

TIP! Kromě zmíněných rad si můžeme pomoci i tzv. “zvenčí” – například nošením teplých ponožek a rukavic, používáním termoobalů nebo teplých koupelí na ruce a nohy.

Tak si to shrňme! Studené končetiny lze řešit hlavně podle jejich příčiny. U většiny lidí pomáhá pravidelný pohyb, zdravá a pestrá strava bohatá na vitamíny a minerální látky, dostatek spánku, omezení stresu, kouření a alkoholu. Pomoci nám mohou i doplňky stravy, například s obsahem železa, hořčíku a vitamínů skupiny B. U zdravotních problémů je nutné řešit příčinu pod dohledem lékaře. A nezapomeňte, že pomoci nám mohou i tak jednoduchá opatření, jako jsou teplé ponožky, rukavice nebo koupele na ruce a nohy.

Můžete také vyzkoušet

I když moderní medicína nabízí řešení spousty zdravotních problému, mnoho lidí se stále obrací k tradičním bylinkám. Některé z nich dokážou přispívat k normálnímu krevnímu oběhu, jiné přispívají k normální pružnosti cév a jiné přirozeně zahřívají. Pojďme se podívat, jaké bylinky se u studených končetin používají a jaké mají účinky:

• Ginkgo biloba – tato bylinka přispívá k normální činnosti cévního systému a také mikrocirkulaci. Užívá se nejčastěji ve formě kapslí nebo čaje, a na našem e-shopu ji můžete najít v nejrůznějších variantách.
• Zázvor – přispívá k normální činnosti kardiovaskulárního systému, k duševní pohodě nebo normálnímu svalovému tonu. Navíc obsahuje látku gingerol, která mu dává ostrou chuť a přirozený prohřívací efekt.
• Rozmarýn je další oblíbenou bylinkou, která přispívá k normálnímu krevnímu oběhu a mimo jiné také k duševní pohodě. Přidává se do koupelí na ruce a nohy nebo se připravuje jako horký čaj, který dokáže tělo příjemně zahřát i zevnitř.
• Odvar z cibule nebo z česneku také přispívá k normální funkci cév. Navíc česnek přispívá k přirozené obranyschopnosti, duševní pohodě nebo k normálnímu krevnímu tlaku.
• Řebříček obecný také přispívá k normální činnosti cévní soustavy a mimo jiné i k menstruačnímu komfortu. V podobě bylinného čaje ho naleznete na našem e-shopu v sekci Bylinné čaje.

Existuje samozřejmě ještě celá řada dalších bylinek s podobnými účinky, každý má ty své ověřené. Důležité je však uvědomit si, že se jedná spíše o jednoduchý a příjemný doplněk moderních metod, tedy pravidelného pohybu, zdravé stravy a dalších aspektů zdravé životosprávy.

Tento článek má pouze edukativní charakter. O účincích léků se vždy poraďte s lékařem nebo lékárníkem. Před užitím pečlivě čtěte příbalový leták.

Foto: Canva AI